Nafta watch Extreme mission

Začíná to vždycky skoro stejně "Čau. Máme volné místo. Nechceš jet ? " " Že-by ?? A kam ?" Do Itálie na Nafta Watch Extreme mission. Loni se to jmenovalo Adrenalin Cup. Přesněji - start Monte Baldo, přistání - Lago di Garda u městečka Malcesine. Jsou to závody v akrobacii a v přesnosti přistání. Máš skoro kilometr a půl nad vodou a můžeš si cokoliv zkusit. V době závodů je vylovování padáčkářů zdarma. Ten poslední argument mně přesvědčil. Jo, tam jedu. Přihlásili jsme se na přesnost přistání, protože někde přistát musíš a co kdybych se náhodou trefil, že. Ještě se podívám do Letových míst co mně čeká - Monte Baldo... á tu je to, Silný údolní vítr. Doprčic, přistávat na zpátečku a ještě se trefovat do kruhu, to zas bude vídeo. S odjezdem to bylo komplikovanější, protože v celé Evropě pršelo a bylo tak do 10°C. Nakonec nás jelo 5 ve 2 autech. Nevěřili jsme, že vyjde počasí ale lilo jen po Vídeň. Jeden den polítání v rakouských Alpách. Vyhnat pavouky. Provětrat plíseň. Trénink přistání na kanál za bezvětří, Petr přistál na kanál, Kamil 5m od něj, Libor tak 10m. A Michal hold musel řídit. Mně se ovšem povedla tak ostrá spirála sešrubovaná téměř k zemi že jsem přistál kilometr od kanálu. Pak jsem se přel s Michalem jestli je mi špatně po smaženém salámu, nebo po spirále. K závěru jsme nedošli, ale od této debaty jsem si musel vařit sám. Odpoledne začalo silně foukat a tak jsme se vydali do Malcesine kde jsme se ještě večer před uvelebením v kempu stihli projít po obrovském nápisu NAFTA WATCH a čerstvých kruzích po jeho stranách, kam se mělo následující dny přistávat. Postavil jsem se do středu. Aspoň teď. Protože zítra budu rád jestli se trefím na tento výběžek a nenapíchnu se přitom na žádnou vlajku. Postavili jsme stany, debatovali, popíjeli jsme jak už se to večer dělává. Přece to nepovezem domů. Nechtělo se mi do stanu tak jsem vytáhl spacák a svoji Q2. Zachumlal jsem se a ať už je zítra. Hned ráno jsem si zapsal do letového deníčku dalších šest hodin na padáku, Nebo jsem spal jen pět? To je jedno. Pojíst, sbalit éro a jdem se zapsat. Potkali nás tam nějací češi "Čao kluci. Jdete závodit? Jo jo. Máte nějaké speciály? " Všichni tvrdli, že ne jen já jsem kývl, že jo. Ani jsem moc nelhal, protože čím je ta moje Q2 starší (rv. 1992. No já vím Ríšo (asi Plos, pozn. red.), ale každý na to nemá aby si koupil bezpečné éro.) tím Víc si připadám, jako bych lítal na akrobatickém speciálu (Její nejoblíbenější letový režim je Sack - Flug). Hovor skončil, protože s náma jako s pořádnýma závodníkama nebyla řeč. Musíme přece probrat, odkud si naletím, do kterého středu přistanu, kudy polezu na stupeň vítězů, jestli uvezu všecko, co vyhraju a plno jiných strašně důležitých věcí. Za startovné - 50 Marek jsme vyfasovali pravidla závodu v Italštině, číslo na helmu, Pernamentku na lanovku, a tričko. Musím uznat, že celé závody se nesly v duchu perfektní organizace ze strany pořadatelů, od parkování aut, přes odvoz přistání - lanovka, tak zajištění policie pro plynulý provoz na přilehlé silnici, lanovečkou nahoru a hurá na start, kde funělo dobře přes 10m/s. Zalehli jsme a čekali co bude. Pár odvážlivců se pustilo v leže vyšponovaní ve speedu krokem proti větru. Najednou odstartoval maličký padáček. Buď ho dotyčný vazoun šlohnul mladšímu bráchovi a nebo to byl akrobatický speciál. Na nabržděném padáku nastoupal pár desítek metrů nad start, pak povolil řidičky. Čoveče, to ti byly šmiry a proti větru. Všichni jsme na to zírali. Odhadovali tomu padáku tak 18m2 a maximálku tak 70km/h (mysli si co chceš). Brousil to tam nad startem, radost pohledět. Po chvíli se k němu přidal další odvážlivec. Prozmněnu na velkém padáku. To už mi jako pohoda nepřipadalo. Ten borec opravdu uměl, ale často ležel ve speedu proti větru a že by letěl zrovna dopředu se vždycky říct nedalo. Dělal tam taky hezké kousky, ale stejně všichni čekali jak to s ním dopadne. Po těžkém boji nakonec taky přistál na startu. Ještě chvíle čekání. Vítr pořád neustával. Vyřešil to brífing na kterém byl letový den zrušen. Lanovkou dolů a hurá do města. Kouzelný večer na hradě pro účastníky závodu uspořádaný pořadateli měl na programu večeři, a tombolu. Mezi cenami byly i dvě nádherné sedačky, záložák a plno jiných cen. Uslyšel jsem mezi výherci i své jméno. Vyhrál jsem na závodech. To zní dobře, že jo. Ale dodejme, že v tombole, a to kalendář s kšiltovkou. A je to zas něco jiného. Ale potěší to. Malá oslava, že jsme ještě celí, dalších 5h v padáku a máme tu další, tentokrát už opravdu letový den. Na start jsme došli značně později než včera. Kolem 12h. Startovat se mohlo do 14:30. Petr s Liborem ještě čekali až se dole zvedne vítr a my zbylí jsme to šli zkusit. Kontrola před startem obsahovala navíc body: plavací vestu mám dobře zaplou, hodinky jsou vodotěsné, vodní vak je nafouklý vzduchem. Od Michala se ozvalo Do Říma ! Co tu dělá můj foťák! No nic letíme. Sluníčko svítilo, protivítr kolem 2m/s sem tam fouklo i na křížák. Paráda. Start. odletíš od kopce a máš pod sebou dobře přes kilometr čisté výšky pustil jsem řdičky a kochal jsem se pohodovým letem. Doletěl jsem nad jezero.Ták a končíme nepřijel jsem tu 1000 kilometrů abych to jen tak sletěl. Front stall, b-stall, sack flug a z něj full stall ..... Mrknu dolů a nějak jsem se od přistávačky vzdálil. Lehnu do speeda a pomaličku proti větru se přibližuji k přistávačce. Helemese Michal. Á nevyšlo mu to. Tak tak. 3 metry mu scházely aby doletěl na břeh. Už tam jede člun. Strašně to tu klame, vítr kolem 8m/s ale úplně klidný pořád jsem měl dojem, že mám nadbytek výšky. Pouštím speed a to jsem neměl. Chyběly mně 2m abych přistál do kruhu o poloměru 5m. Takže tak 7m od středu. Ale jsem suchý !!!. Michala už nakládají, a s foťáku mu teče proud vody. Kamil přistál taky tak 7m od středu, kámoš Štefan, který letěl nesoutěžně a tudíž přistával mimo kruhy, přistál tam, kde chtěl (Mně by to naštvalo). Teď čekáme na Petra, který loni skončil druhý a na Libora. Piloti přistávají velice různě, snad víc než polovina jich končí ve vodě. Většinou se snaží naletět si po větru a otočit éro těsně za kruhy, ale tuto zatáčku jim vítr natáhne natolik, že se už nad souš nedostanou. Jsou k vidění boje o decimetry. Někdo těsně na pevninu, někdo těsně do vody. Přistává se i na kameny, které trčí z vody. Jeden nedoletěl ani k jezeru a fouknul to asi na nějakou mýtinku v lese. Zase někteří při snaze natáhnout nohy co nejblíž ke středu padají a tudíž jsou diskvalifikovaní. Á už tu máme Petra. Jde mu to hezky. Ale na první místo to nebude, přistál tak 70cm od středu. Ještě Libor. Petr se ho pokouší navést vysílačkou, ale technika nepříjemně zlobí. Jak jinak to mohlo dopadnout, když značně nervózní Libor slyšel jen první část rady "Teď zatáčku nad vodu a rychle zpátky." Dopadlo to otáčkou o 270° a přistáním po větru. Být o půl metru níž, tak šlo o nohy a být o půl metru výš tak objal nejednu Italku. Ono diváci by si za svoje škodolibé skandování aqua aqua, které se ozývalo při pobřežních bojích s větrem, zasloužili nějaké to ponaučení. Ale dopadlo to celkem dobře, dvacetimetrovou brázdou mezi kruhy přímo přes obrovský nápis NAFTA WATCH. Při obhlížení prodřené sedačky a potrhané kombinézy se jen ozvalo:"Že já hňup jsem to radši nefoukl do vody." Z akrobacie jsem toho moc neviděl. Nějaké seskoky z tandemu, let vzduchem a následné otevření a přistání se seskokovýma madračkama. Opuštěný tandem doplápolal po větru daleko na jezero. Pak dva experti. Jeden slezl k druhému po Áčkových šňůrách chytli se nohama a letěli kolmo k zemi. Rozpojili se a přistáli každý přesně do jednoho středu. K vidění bylo ještě plno jiných blbin. Vyhlášení vítězů bylo až v 17:00 a tak jsme nečekali, naložili jsme s Michalem hromadu mokrého skytexu. Velice mile nás překvapilo, že policista nás nepokutoval za to, že zdržujem provoz, ale řídil dopravu kolem našeho uprostřed úzké silnice stojícího auta. A go home. Smolaři Liborovi (v druhém autě ) se kousek za Bolzánem roztrhl rozvodový řemen. Výlet se klukům prodloužil o dva dny a Liborovi se prodražil o 20 000 Kč což opravdu nepotěší. Návrat v pondělí 4:30, opět za deště a hurá do práce. Výlet to byl celkem fajn, chce si to jen objednat dobré počasí a jet na dýl, než na 3 dny.

S pozdravem, ať to lítá Petr

Nasledujúci článok